Poznejte, kdy roste lavinové riziko

S lavinami se to má takhle. Co svah, to jiné riziko. A protože lavinová předpověď se vyhlašuje souhrnně pro celé pohoří, nemůže nikdy vyjádřit specifické podmínky na každém svahu.

 

Jinak řečeno – ve stejný okamžik může být jedna strana hřebene zcela bezpečná a na té druhé bude hrozit pád laviny už při drobném impulzu.

Takže co s tím?

Nespoléhejte slepě pouze lavinovou předpověď a něco se o sněhu naučte.

 

Není sníh jako sníh

 

Od okamžiku, kdy sněhová vločka spadne na zem, prochází neustálým vývojem. Mění se. Rozpadá, obrušuje, taje, mrzne. Pak třeba i zase narůstá do nových forem. Pořád se s ní něco děje. Až do jara, kdy zmizí úplně.

Na tyhle přeměny má vliv hned několik faktorů.

A každý z těch faktorů způsobuje na různých kopcích různé přeměny sněhu.

 

Pro připomenutí, celkem je v českých horách 118 lavinových svahů. 98 v Krkonoších, 20 v Jeseníkách.

 

 

Vítr je architektem lavinových svahů

 

Na vznik lavinového nebezpečí má vítr obrovský vliv. Možná ten největší.

Není totiž tak důležité, kolik sněhu napadne – jestli 10 cm nebo půl metru. Ale jak silný vítr a jakým směrem při a po sněžení fouká.

 

Vítr nabírá sníh na návětrných svazích a nese ho přes hřebeny. Na závětrných svazích vítr zpomalí a sníh tam “upustí”.

Pro představu, takový klasický horský vítr o rychlosti 25 km/h dokáže tímto způsobem během jednoho dne na závětrných svazích uložit až 40 cm sněhu!

 

 

To znamená, že v okamžiku, kdy návětrné svahy pokrývá jen pár desítek cm sněhu, leží na druhé straně hřebene i několikametrová pokrývka.

Větrem přenesený sníh se ukládá do tzv. polštářů či desek. A pokud se tyhle sněhové útvary usadí na nestabilní vrstvičce – například ledové krustě – může snadno dojít k uvolnění laviny.

 


Takže, zatímco návětrné svahy mohou být naprosto bezpečné, závětrné svahy v tu samou chvíli hrozí velkým nebezpečím.


 

 

Kam nechodí slunce…

…tam roste lavinové riziko. Většinou.

V průběhu zimy dokáže sluneční záření urychlit stabilizaci sněhové pokrývky. To když na jižní svahy přes den dopadají sluneční paprsky – sníh lehce roztaje, v noci zase zmrzne. Ideál.

 

Ale pozor! V tu stejnou chvíli se na druhé straně hřebene – na severní expozici – dějí věci. Sluníčko tam za celý den nezasvítí a teplota se udržuje neustále pod bodem mrazu. Někdy i dost hluboko.

A při dlohotrvajících mrazech narůstají ve sněhové pokrývce nové nestabilní formy krystalů.

Říká se jim hranatozrnitý sníh a pohárkové krystaly a vznikají uvnitř sněhové pokrývky. Takže pouhým pohledem nejsou viditelné. Schovávají se uvnitř pokrývky a fungují tam jako kuličková ložiska.

Mnohdy tedy stačí jen nepatrné zatížení a lavina se dá do pohybu.

 

Protože hrantozrnitý sníh a pohárkové krystaly nejsou z povrchu vidět, musíte odkopat sněhovou pokrývku a podívat se do jejího nitra S lupou a rastrem.

 


Opět tedy – v stejnou chvíli mohou být jižní svahy ozářené sluncem bezpečné, zatímco na severních zastíněných svazích potají narůstá lavinové riziko.


 

 

Ale i slunko je pěkná potvora

 

Dá se říct, že celou zimu působí slunce na kondici sněhové pokrývky blahodárně. Ale s prvními ptáčky v údolí začne mít sílu. A všeho moc škodí.

Na jaře sněhová pokrývka pod vlivem slunečních paprsků taje. A plní se vodou. Která je těžká. Tak těžká, že už se ta masa sněhu na svahu neudrží a dá se do pohybu.

Buďto celá pokrývka nebo její část.

Pokud celá – tzn. že uklouzne po podladu – nazýváme to základovou lavinou. A taková základová lavina, vážící desítky až stovky tun, dokáže zničit i rodinný dům.

 

Jarní základová lavina ve Velkém kotli v Jeseníkách.

 


A přenesme se na sever. Slunce se tam stále ještě neodváží a sníh taje mnohem pomaleji. Není tedy tak těžký. A pokrývka je stabilnější.


 

To se nám ty role pěkně otočily, viďte?

 

 

A co nový sníh?

 

Ano, o vlivu vydatného sněžení na vznik lavin jsme ještě nenapsali ani slovo. Protože samotné sněžení zdaleka tolik neznamená.

Samozřejmě, napadne-li během pár hodin půl metru sněhu, určitý vliv na lavinové riziko se projeví. Ale mnohem výrazněji, když spadne půl metru sněhu za silného větru.

Protože vítr je co?

Přesně! Architekt lavinových svahů.

 

Intenzivní sněžení v kombinaci se silným větrem zvedlo na jesenických svazích lavinové riziko z 1. stupně na 3. Během několika hodin.

 

Prašan ať si klidně práší

Představte si takovou tu krásnou pohádkovou vločku. Jako, když si vytřihujete z papíru na Vánoce. To je prašan.

Odborně se takovým vločkám říká nový sníh.

Jsou nesoudržné.

Sypou se.

Kouli z nich neuděláte.

Ale suprově se v takovém sněhu lyžuje.

A ani při tom nepodstupujete nijak velké riziko. Právě proto, že vločky nového sněhu jsou nesoudržné a nemají konzistenci na vznik lyžařských deskových lavin. Dokud sype a nefouká vítr (nebo jen slabě), je to pecka.

 

Jenže ono většinou fouká

Pak vítr vločky nového sněhu nabírá, nese je nad terénem a mele jednu o druhou. Až se rozpadnou do formy tzv. zlomkového sněhu.

Tyhle rozpadlé sněhové vločky se mezi sebou spojují. A na povrchu sněhové pokrývky vytvářejí ony rizikové sněhové desky a polštáře.

 

 

Popsaná přeměna rozpadem se odehrává už během sněžení. S tím, že lavinové riziko bezprostředně narůstá a trvá den dva po ukončení sněžení. Někdy i déle.

 


Zapamatujte si, že první slunečný den po sněžení je vůbec nejnebezpečnější.


 

Do týdne si to sedne. Když si to sedne s počasím

Během 3. až 5. dne po sněžení prochází sněhové vločky další proměnou. Stále se rozpadají, až z nich zbydou jen malé kuličky. Veliké tak půl milimetrů.

Říká se jim okrouhlozrnitý sníh.

Na rozdíl od zlomkového je okrouhrozrnitý sníh stabilní a zpevňuje celou sněhovou pokrývku.

 

Dlohotrvající nízké teploty stabilizaci sněhové pokrývky nesvědčí. Naopak lavinové riziko ještě zvyšují.

 

Přibližně tímto tempem narůstá lavinové riziko i následná stabilizace sněhové pokrývky při příznivých teplotách. Tj. lehce pod nulou: – 3 až – 5°C. Pokud mrzne až praští, trvá stabilizace mnohem déle. Třeba i týden a více.

 

 

Suma sumárum

 

Všechno výše uvedené berte jako takový základ. Dobrý základ k tomu, abyste si začali všímat toho, co se kolem vás děje.

A uvědomili si, že se něco děje i pod vámi. Ve sněhové pokrývce. Neustále.

 

Zapamatujte si, že lavinové riziko roste:

  • Při sněžení v kombinaci se silným větrem (hlavně na závětrných svazích).
  • Při dlouhodobě nízkých teplotách (hlavně na zastíněných svazích).
  • Při dlouhodobě vysokých teplotách (hlavně na jižních svazích).
  • První slunečný den po vydatném sněžení.

 

Horám zdar a lavinám zmar!

Honza Navrátil

 

Pošlete to dál