Asolo blog

Jak se chovat na horách? Prostě s pokorou

Ano. S pokorou. To jediné slůvko (dobře, a předložka) by vydalo za všechny další řádky. Hory si totiž nikdy nepodmaníme. Stačí jedna pořádná bouřka někde na ostrém horském hřebeni a hned je vám jasné, kdo je tady pánem. A pokud ne, malá nápověda – vy to nejste.

 

 

 

Stezky? Třesky plesky

 

Možná taky nemáte rádi, když vám na zahradu leze soused přes plot a u toho ještě zvládne pošlapat vaši pečlivě obstarávanou skalku. V tom případě to stejné nedělejte zvířátům a rostlinám v horách. Je to jejich domov.

Zkratky v serpentýnách vám většinou nic neušetří. Spíš naopak.

A pokud jste si na alpské túře našli „zkušeným“ pohledem lepší cestu než tu značenou, tak to pravděpodobně bude ta, na jejímž konci čekají červení panáčci s vysílačkama a možná i vrtulník.

 

 

Stačí minuta a přijde vánice

 

Od dětství nám do hlavy vtloukali, že počasí se na horách mění během pár minut. Takže to není žádná fake news. To je prostě odvěký fakt. Když svítí slunko, všechno je pohoda jazz a nemusíte nic řešit. Hory vypadají tak neškodné. Ale jakmile foukne severák a přinese s sebou jeden zrádný mrak, jste na úplně jiné túře.

 

 

To znamená, že musíte být připraveni na všechno. Na tu největší slotu – i když ráno vycházíte do totálního azura.

Mějte ještě jednu teplou vrstvu, nepromokavou bundu a o dvě energetické tyčinky víc, než myslíte, že vám stačí.

A kulicha doporučujeme z batohu po celý rok ani nevybalovat.

 

 

Náplasti nejsou lékarnička

 

„Máš lékárničku?“ … „No, mám náplasti a ibalgin.“

Super výběr! Ano, růžový přítel a balíček náplastí vyřeší spoustu věcí. Ale vyvrknutý kotník nebo rozseknuté koleno jedním práškem nevyřešíte. A nenamlouvejte si, že vám se to stát nemůže. Může.

Takže vybavená lékárnička je naprostý základ.

Mějte ji pořád nechystanou a z batohu ji ani nevytahujte. Podobně jako kulicha 🙂

 

 

Plánování túry aplikace nevyřeší

 

Ano, dnes máme aplikace na všechno. Na lavinovou předpověď i umývání zadku (opravdu, podívejte se do katalogu SIKA). A selský rozum je ten tam.

Uvědomte si ale, že právě ta aplikace na vyhodnocení lavinového rizika je závislá na informacích, které do ní zadáte. Takže to pořád stojí jen a jen na vás. A nelze se tedy tupě spoléhat na technické finesy.

 

 

Navíc mobil se v mrazu vybije a jste… ano, tam.

Buzola a papírová mapa naproti tomu fungují i bez baterek.

A je dobré před každou túrou věnovat 10 – 15 minut koukání do mapy, hledání alternativ pro špatné počasí, únikových cest, záchytných bodů a zjišťování informací od chatařů a místních lidí.

 

 

Alpy nejsou Brdy

 

Tak abyste se nedivili, až v Rakousku budete chodit furt jen po červené značce. Náš systém barevného značení turistických tras je celosvětově unikátní. Ale taky poplatný velikosti našich hor.

Není totiž kilometr jako kilometr.

 

 

V českých horách můžete počítat, že kilometr ujdete za 10 – 15 minut skoro všude. Ale alpský kilometr zabere klidně i půl dne.

Proto při plánování podle mapy berte ohled na to, v jakém terénu trasa vede.

Zdali je to rovná louka v nižších polohách hor, nebo krpál se sněhovými poli a úseky po zajištěných úsecích. To všechno v mapě vyčtete – legenda pomůže.

 

 

Hrdinů jsou plné hřbitovy

 

Častokrát je ústup tím nejlepším řešením.

Kolik lidí už umrzlo, zemřelo pod lavinou nebo zkolabovalo vyčerpáním i v těch našich malých českých horách. A co teprve v Alpách.

Takže, jakmile se vám něco nezdá a mrazí vás v zádech, vemte nohy na ramena a prchejte nejkratší cestou do bezepečí. I když to může znamenat nějaké logistické komplikace a spaní v jídelně na podlaze, berte tuhle variantu všemi deseti.

Hory nemají slitování.

 

 

Na telefon si ve stresu nevzpomenete

 

I když se domníváte, že kontakty na záchranné služby máte tak zafixované, že se vám za žádné situace nemůžou z hlavy vykouřit, mýlíte se.

Jakákoliv nehoda či nesnáz je tak stresující, že to prostě z paměti zmizí.

Proto ty důležité kontakty mějte opravdu uložené v telefonu. Nebo si rovnou stáhněte aplikace, jako je třeba Záchranka. Ty to řešení krize ještě o dost usnadňují (tyhle aplikace jsou užitečné, na rozdíl od té na zadek).

 

 

Nehulákejte jak na lesy

 

Ve městě je hluk permanentní. Ticho tam už nezažijete. Ale na horách ještě ano. A hulákání ve stylu „Ludánku, kde jste?!“ na hory fakt nepatří. Říkali to už naši rodiče i prarodiče. Tak pšššt prosím, zvířata i ostatní lidi v horách si to zaslouží.

 

 

 

Hvízdněte a nikdo vám nepomůže

 

Hvízdání – ne pohvizdování, ale hvízdání – znamená, že někdo je v průšvihu a potřebuje pomoct. Když si budete hvízdat, jen abyste vyzkoušeli ozvěnu, je dost možné, že až se dostanete do opravdových potíží, nikdo vám nepomůže.

Bohužel. Nevezmeš hvizdu nadarmo.

 

 


 

Nechte nám tu email a dostávejte dobré tipy do schránky

[mc4wp_form id=“85″]