Tohle není dobrý úkryt před bouřkou

 

Že nemáte před bouřkou utíkat po louce a schovávat se pod strom se učí už na základní škole. Ale už vás tam určitě nenaučili, co si počít při bouřce v horách, kde žádné stromy a louky nejsou. Jenom skály, ocelová lana zajištěných cest a trekové hůlky, které vám na batohu trčí jak hromosvod.

 

Podle statistik zamře ročně na úder blesku na celém světě asi 1 000 lidí.

To sice v kontextu 7 miliard lidských stvoření pobíhajících po planetě není závratné číslo, ale minimálně ukazuje, že bouřky nejsou jen dramatickou podívanou.

A už vůbec ne na horách, kde svoji sílu projeví v mnohem větší míře.

 

 

NE vyvýšeným místům

 

Vrcholy, hřebeny a jiné body vyčnívající nad okolí.

Že to je přece jasné, že tahle místa nejsou při bouřce vůbec bezpečné? No, tak až se někdy vydáte na Triglav, zkuste spočítat všechny ty pamětní desky „ubiti strelou“. Zase tak jasné to evidentně není.

Takže pro jistotu to zopakujeme hned na začátku.

A bezpečné není ani nejbližší okolí vyvýšených míst. Pravděpodobnost zásahu blesku v okruhu 15 metrů kolem takového vyčnívajícího bodu je asi desetkrát vyšší než ve vzdálenosti 100 metrů.

 

Vítejte na Triglavu. Ta plechová boudička na vrcholu není raketa, ale bivak. Funguje jako Faradayova klec – uvnitř jste před bouřkou v bezpečí.

 

 

NE ocelovým lanům

 

Ferrata je hromosvod. A po tom by vás asi za bouřky lézt nenapadlo, viďte?

OK, ale co když ve chvíli, kdy přijde bouřka, visíte uprostřed stěny?

Nebudeme si mazat med kolem pusy. Je to óbr průšvih, se kterým moc nenaděláte. Stranou ocelového lana je terén většinou příliš strmý, takže jen tak se od něj odpoutat a přečkat bouřku mimo něj je nereálné. Pokud nejste stovky metrů vysoko a je pod vámi známý terén, můžete zkusit slanit. Pokud máte s sebou lano.

 

Nejlepší ochrana na ferratě? Prevence

To znamená sledovat předpověď počasí (stejně ten telefon furt nosíte s sebou) a vývoj oblačnosti. A jakmile počasí projeví sebemenší náznak změny k horšímu, prchejte. Dokud je čas.

A pamatujte: radši prchnout zbytečně, než umřít jako hrdina.

 

 

NE převisům a výklenkům

 

Bouřky doprovází déšť. A přirozený pud člověka vede k tomu, aby se ukryl před vlhkem. Například v jeskyních a pod skalními převisy.

Jenže právě v těchto místech se vystavujete riziku zkratového přemostění.

Blesk totiž nekončí tím, co vidíte.

Elektrický výboj pokračuje po mokrém zemském povrchu a hledá si cestu nejmenšího odporu. Skalná výklenek, ve kterém jste našli úkryt, jeho vodivou cestu přerušuje. A v tu chvíli posloužíte jako vodivý most – stáváte se pro blesk cestou nejmenšího odporu. Nehledě na to, že blesk při tom přeskočí krátký úsek vzduchem.

 

Zdroj: Pit Schubert, Bezpečnost a riziko na skále a ledu

 

Když ne výklenek, tak kde?

Nejbezpečnější místo pro úkryt před bouřkou – nikoliv ale před deštěm – najdete v tzv. stínovém trojúhelníku.

Kde ho máte hledat? Prostě si stoupněte alespoň 2 metry od stěny. A ještě lépe dřepněte na batoh. Že stát uprostřed deště nebude nic příjemného? Nebude. Ale od té doby, co vynalezli Gore-Tex, vás přece trocha vody nerozhodí.

 

 

NE na stojáka

 

Nečekejte, až bouřka přejde vestoje. Na louce, skalním hřebeni ani uprostřed stěny.

Přikrčte se do podřepu a ideálně si sedněte na váš batoh nebo horolezecké lano, které vytvoří izolaci. Ideální je prý kus pěnové karimatky. Ale ruku nahoru, kdo ji s sebou běžně nosí?

 

Zdroj: Pit Schubert, Bezpečnost a riziko na skále a ledu

 

 

NE nohám od sebe

 

Poučka, která se možná snáze napíše, než provede: při bouřce byste měli mít nohy u sebe.

Jinak hrozí riziko krokového napětí, kdy opět pro blesk vytvoříte jakýsi most s menším odporem, než má povrch země.

Jenže…

Když se potřebujete dostat do bezpečí, musíte se pohybovat. V tom případě odborníci radí dělat malé kroky. To se ale zase nikam nedostanete. Takže si prostě dřepněte, zůstaňte na místě a ona ta bouřka za chvíli přejde.

 

 

NE odvážným číslům

 

Hory hrdinům nepřejí. Nehledě na to, že vyrazit na celodenní túru bez možnosti úniku v den, kdy je jasné, že přijdou odpolední bouřky, není žádné hrdinství. Spíš hara kiri.

Takže prostě sledujte předpověď počasí.

A naučte se, jak vypadá cumulonimbus. Ano, to je ten vysokáánský bouřkový mrak tvaru kovadliny. Jakmile uvidíte, že se blíží, zabalte to a prchejte to údolí.

 

 

No a protože se ví, že na horách v létě přicházejí bouřky kolem třetí, čtvrté odpoledne, přivstaňte si. A vyrazte na túru tak, abyste v těch odpoledních hodinách už byli minimálně na cestě do údolí. Nebo ideálně už seděli dole u radlera.

 

 


 

Nechte nám tu email a dostávejte dobré tipy do schránky

Váš e-mail budeme opatrovat jako oko v hlavě - podle zásad ochrany osobních údajů. Kliknutím na tlačítko souhlasíte, že vám můžeme zasílat rady a tipy, které se vám budou hodit. Souhlas můžete samozřejmě kdykoliv odvolat.

 

Pošlete to dál